Hruška z Března, jméno českých vladyků kraje žateckého, kde ves Březno, původiště jejich, v okresu postoloprtském se nalézá. Za erb měli štít červený a na měn hrušku zlatou na zelené stopce o třech listech. Záhy se rozrodili na několik větví, ze kterých Bítozeveská, Želenická a Citolibská, Koucká a Lounská zvláště se připomínají. Jan Hruška z Března koupil roku 1506 Bítozeves a měl syny Jakuba a Mikuláše, který roku 1533 Tatinnou koupil a při ohledávání mezí bítozeveských o kteréž zboží s bratrem Jakubem rozepři měl, zabit jest. Jakub měl za manželku Brigitu ze Starého Dvora, koupil Selibice, Tvršice a posléze Tatinnou od Hynka Hrušky z Března, byl v letech 1546-47 největším profantmistrem a roku 1552 J.M.C. (Jeho Milosti Císaře) radou. Na Bítozevsi následoval po Jakubovi Šebestián roku 1574, jenž měl bratry Karla na Tatinné a Bernarta. Karel (man. Anna z Hochhauzu) byl roku 1593 poručníkem synů Bernartových, s Voršilou ze Vřesovic zplozených: Jakuba, Adama a Tobiáše. Jakub byl roku 1605 dospělým a oženiv se s Majdalenou Kaplířovou ze Sulevic, držel Bítozeves roku 1611 spolu s Tobiášem, kterým oběma roku 1623 třetina statků jejich konfiskována jest pro účastenství v bouřích stavovských, z minulosti byly Jakubovi roku 1651 z polovice zboží toho jemu náležité dvě třetiny odhadní ceny k výplatě poukázány, jakož i manželce jeho pohledanost její 4000 kop. Tobiáš uchýlil se do ciziny a zemřel v Annaberku v Sasích roku 1663, kde také Adam a Jakub Hruškové z Března zemřeli. Syn onoho padl ve vojště falckém, syn tohoto ve švédském. Karel svrchu připomenutý měl syna Karla na Selibicích a Nečemicích, jenž brzo po roce 1614 zemřel, zanechav syna Stanislava a dceru Kateřinu, kteří po bitvě bělohorské odebrali se do Míšně, odkud roku 1651 Kateřina po smrti Stanislava se navrátila a jako katolička Selibice ujala. Kromě Karla syna měl Karel starší Hruška z Března ještě syny Jiřího, Adama, Bernarda a Viléma, kterým všem, jakož i Bernardovým dětem, kšaftem svým roku 1597 zhotoveným učiti se latině a jazykům vzdělaným doporučoval. Jiřímu na Lišanech byla třetina jmění konfiskována, jen manželce jeho Evě Kelblové z Geysinku zůstala Vidovel, na kterémž statku 3520 kop vykázáno synům Jiřího a Evy Jiřímu a Václavovi roku 1673. Vilémovi, bratru Jiříkovu, konfiskována Tatinná roku 1623, syn Vilémův Adam Jindřich dostal na své dva díly tohoto statku 10421 kop od královské komory roku 1621 a žádal za jejich pojištění.
Petr Hruška z Března vložil si Želenice roku 1545 do desk a byl roku 1543 do stavu rytířského přijat. Po něm následoval roku 1553 syn jeho Petr a roku 1563 Adam Hruška z Března, jenž s manželkou svou Evou z Reicha dostal Srbeč, Milou a Řešici, k nimž Kalivodu roku 1577 přikoupil a Cítoliby (1569) i Selmice a Zbrašín (1573) rodu svému získal (+ 1581). Vdova jeho Eva provdala se za Matyáše Štampacha ze Štampachu na Kornouzi, a synové její Jan, Adam a Karel Srbeč roku 1591 Matyášovi prodali. Jan koupil Peruc roku 1579 a také Toužetín roku 1606, po jeho smrti (+ 1610) synové jeho Adam Jindřich a Jiří Bedřich Peruc prodali roku 1611. Konfiskací po bitvě bělohorské ztratil Adam Jindřich třetinu jmění: Selmice, Zbrašín, Hořany, Líšťany a díl Hřivic, a jeho bratr Jiří Bedřich také třetinu, totiž statek Toužetín a jistinu na 1000 kop. Syn Jiřího Bedřicha Rudolf žil ještě roku 1660, dcery pak Adama Jindřicha Dorota Barbora Bissingerová, Anna Alžběta Rausendorfová, Bohunka Sidonie a Polyxena Sabina Hruškovny z Března, obdržely roku 1639 císařské pojištění na 23192 kop.Třetí bratr Adama Jana Karel Hruška z Března měl za manželku Elišku ze Vchynic a zemřel před vzpourou, ustanoviv bratra Jana za poručníka svého syna Jana Adama, jemuž omylem Cítoliby konfiskovány, ale roku 1630 navráceny byly. Z lounské větve jmenujeme Jana Hrušku z Března (+ 1568), jehož krásný náhrobek z červeného mramoru a dvěma bronzovými deskami na zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891 vystaven byl a v chrámu Páně lounském se chová.