Roku 1651 z 23 usedlostí je 10 pustých. Uvádí se ještě Tomášek, Fousek (2x), Hráchek, Tomek, Hřebíček, Kozlík, Zedník, Jiroušek, Koukal, Kmoch, roboty 135 1/2 dní. Roku 1672 všechno osazeno (23). Dnes z větších usedlíků je tu: Vinkler, Bochskanl, Koukal, Červenka, Hocker, Makovic, Kraupner, Schmied, Tirk.
Z publikace "Krajem Lučanů" ročník V, číslo 4, 5 a 6. Příspěvek k národnostním dějinám Postoloprtska. J.Šubrt, říd. Učitel v Lenešicích
Roku 1627 Veronika Vajtmíle Šternberková uděluje 12 osedlým ve vsi Březně 5 lánů polí za roční plat 20 kop míšenských a 20 kapounů (originál v Březně). Jména usedlíků jsou vesměs česká. Češi dle pozemkových knih zůstaly zde až do 17. století, jak lze souditi dle jmen českých. Uvedeny jsou všechny usedlosti, rok zápisu a jméno majitele. Dle urbáře postoloprtského z r. 1641 bylo tu 23 usedlostí (12 pustých) o výměře 17 a 3 čtvrtiny lánu. Pusté bylo po Danielu Hudečkovi, Jakubu Mrázovi, Janu Mouchovi, Vítu Šnajdrovi, Janu Vavrouši, Jiříku Hráchkovi, Jiříku Trubači, Janu Roháči, Matesu Mádrovi, Janu Kabelkovi. Zůstal: Jan Tomášek, Daniel Fousek (2x), Beneš Hráchek, Pavel Štolcar, Jan Tomek, Vondra Hřebeček, kovář, Jakub Kozlík, Matěj Hartig, Mikuláš Jiroušek, Matyáš Štěpánův. Platu bylo 49 kop 59 grošů 5 denárů na Jiřího a Havla, žita 45, ječmene 45, 20 kapounů, 91 slepic, robot 135 1 dne. Stará gruntovní kniha březenská z roku 1613 má zápis: Založena jsou tato registra purkrechtní vsi Března pro budoucí památku a snadší vyhledání jedné každé spravedlnosti při každém gruntu též vsi, jednomu náležející bedlivostí a vepsáno od urozeného pana Václava Ploskovského z Ploskovic, toho času hejtmana na Postoloprtech. Léta 1613 v pondělí den památky sv. Šimona a Judy. Index aneb pravidlo pro snadší vyhledávání každého gruntu té vsi Března. Druhá kniha má nápis Priessner Grund Buch 1674.
1. 1641 Václav Koukal, 1688 Jakub Koukal, 1672 Jiří Kozlík, 1702 Václav Kozlík, 1742 Martin Koukal,
2. 1599 Kateřina Borková, 1614 Janek Myslivec, 1628 Pavel Štěpánovic, 1642 Jan Albrecht, 1660 Kryštof Štranc, 1664 Jan Kratochvíle, 1666 Matěj Kratochvíl,
3. Jan Kubec, 1608 Vít Šnejder, 1630 Kryštof Žoch, 1631 Vít Šnejder, 1672 Václav Koukal (jiný díl koupil Václav Kozlík) 1688 Vít Viltfeyer, 1710 Motz Viltfeyer
4. Anna Hrachková, 1628 Jan Válek, 1660 Gregor Švestka, 1691 Jan Seman, 1722 Jan Roubalík ze Semenkovic, 1730 Mates Seman,
5. Jakub Jiroušek, 1613 Markéta Jiroušková, 1642 Matěj Hartlík, 1692 Michael Kastner, 1693 Mates Kastner, 1715 Jan Matkovic, 1738 Václav Matkovic,
6. Jakub Kroupa, 1617 Vít Klein, 1616 Jakub Pánských, 1628 Jiřík Trubač, 1667 Jan Štriervosra, 1670 Jeremiáš Hanělig, 1701 Jan Henčlig, 1703 Krištof Krogner, 1709 Jiřík Naxer, 1732 Jakub Naxer,
b) 1673 Šimon Hančlig, 1675 Hans Praun, 1676 Kryštof Štampa, 1886 Lukáš Reck, 1690 Paul Schmitt, 1692 Jan Joachim Will, 1726 Mikuláš Will,
7. 1611 Jan Rohlík, Pavel Rybář,
8. 1608 Michal Naybra po Roháčkovi, 1665 Michl Neubert, 1689 Hans Ausflug, 1733 Josef Ausflug,
9. Havel Fousek, 1601 Jan Kubice, 1627 Havel Fousek, 1629 Jiřík Štěpánovic, 1637 Mikuláš Jirousek,
10. Šimon Vojnar, 1611 Jiřík Pavlík, 1616 Jakub Nedvěd, 1652 Mikuláš Královský,
11. 1601 Vít Rod jinak Štěpánovic, 1628 Pavel Hacák, 1662 Kryštof Ota, 1666 Pavel Matkovic, 1691 Tomáš Švestka, 1742 Hans Michl Veith,
12. Štěpán Zábranský, 1613 Petr Antonín, 1626 Jiřík Panský, 1627 Mates Mádr, 1662 Martin Bartle, 1671 Martin Leska, 1691 Krištof Švestka, 1729 Tomáš Švestka,
13. Jan Mícha, 1583 Dorota Tomáška, 1664 Jan Pánský, 1668 Vít Vildfeyer, 1690 Jakub Štruncl, 1708 Mates Matzeig, 1719 Venc Schwell, 1744 Jakub Schwell,
14. Havel Fousek, Franc františek, 1614 Jakub Mráz 1630 Vondra Rus, 1652 Matěj Tomek, 1664 Petr Mayer, 1681 Mates Škutchan, 1681 Jan Škutchan, 1683 Jakub Blayer, 1704 Jan Pleyer, 1735 Lorenc Pleyer,
15. 1595 Havel Fousek, 1654 Pavel Mach, 1682 Mates Mach, 1683 Jiří Fousek, 1715 Václav Fousek, 1725 Adam Seeman,
16. Jan kapoun, 1610 Jan Válek, Beneš Hráchek, 1666 Jiřík Fousek, 1686 Gotfriet Kugler, 1687 Martin Šmíd, 1724 Jakub Šmíd,
17. Valentin Štocler, 1610 Jiří Štocler, 1650 Kašpar Jäger, 1688 Tomáš Jäger, 1714 Michal Jäger, 1716 Hans Pflug ml.,
18. Anna Rohačka, 1611 Jan Hudec, 1651 Matěj Medvěd, 1669 Vít Trefný, 1683 Pavel Karpiška, 1730 Tomáš Karpíška,
19. Jíra Vondrovic, 1594 Martin Kabella, 1619 Jan Jícha, 1666 Jan Venyáš, 1689 Václ. Venyáš, 1692 Jan Šmíd, 1792 Jan Šmíd,
20. 1611 Anna Tomková (manžel Jan Levý), 1627 Jan Tomek, 1658 Matěj Škutchan, 1682 Jan Škutchan, 1693 Jan Šubert, 1720 Ondřej Klečka, 1744 Ondřej Šubert,
21. 1617 Mikuláš Kužel, 1618 Hendrych Kovář, 1627 Jan Kovář, 1644 Ondřej Kovář, 1660 Pavel Kovář, 1670 Paul Šmit, 1700 Paul Šmit, 1710 Jiří Fousek, 1743 Adalbert Fouska,
22. Honza myslivec, 1608 Michal Slezák, 1617 Jan Lydler, 1627 Jakub Mráz, 1631 Matouš Novák, 1638 Michal Benedix, 1644 Hans Šteiger, 1649 Jiří Strohvasser, 1674 Jiří Strohwasser, 1688 Mates Hebrcetl, 1704 Martin Strohwasser, 1736 Šimon Voska,
23. Daniel Kalina 1613 Jakub Blažek, 1641 Jakub Kozlík, 1675 Šimon Volfrahm, 1699 Daniel Bach, 1734 Georg Jäger, 1538 Jan Švestka,
24. 1620 Kašpar Kastner, 1622 Jan Moucha,
25. Matěj Krčmář
26. 1674 Jakub Schell, 1712 Jakub Schöll, 1719 Martin Schöll, 1721 Findeisen,
Domky:
27. Jakub Šmíd, domek 1712 Václav Škutchan, 1716 Jan Černý, 1719 Jan Tučka,
28. 1734 Jakub Karpička,
29. 1725 Jakub Helmich,
30. 1724 Jan Adam Veneš
31. 1718 Jan Fišer,
32. 1723 Matěj Muš
Dále pak povstaly domky:
Andreas Schubert, Martin Vildfeyer, Hans Vildfeyer, Jan Laube, Barb. Voratzki.
V roce 1869 bylo v obci sice 415 obyvatel, ale jen 44 domů což je polovina dnešního stavu, přičemž v té době ještě nestála část zvaná Farma a horní Březno tzv. Celnice teprve vznikalo. Stál zde pouze Schwarzenberský cukrovar a malá kasárna u řeky v místě původního přemostění řeky. V roce 2001 je zde při dvojnásobném počtu domů o třetinu méně obyvatel než v roce 1869. Není bez zajímavosti že ještě v roce 1980 byl počet obyvatel skoro stejný jako před 111 lety, ve zmiňovaném roce 1869. Nejvyšší doložený počet obyvatel je z roku 1921 a čítá neuvěřitelných 678 osob při zhruba stejném počtu stavení jako je v obci v roce 2010. V té době zde ještě byla početná populace německé národnosti. Podobný stav byl ještě o deset let později. Při sčítání lidu v roce 1950 byl již zaznamenán znatelný úbytek, způsobený převážně poválečným odsunem Němců. Další prudký pokles populace ve Březně byl zaznamenán v průběhu osmdesátých let minulého století až na stav 252 obyvatel z roku 1991. Hlavní příčinou byla demolice několika obydlených stavení v havarijním stavu jejichž početné obyvatelstvo bylo vystěhováno do jiných lokalit. V průběhu dalších dvaceti let se počet obyvatel v podstatě nezměnil. Lze ale předpokládat, že sčítání lidu v roce 2011 vykáže určitý nárůst, způsobený trendem postupného osidlování domů, využívaných původně k rekreaci.
Mapové otisky z konce 19. století vypovídají, že se v té době obec soustředila kolem dnešní návsi, kde stojí od roku 1743 socha Ježíše na kříži a hlavní příjezdová cesta nevedla po dnešním valu, ale v místě bývalé sušárny chmele před obcí, kde stával i Hartigův křížek se stáčela více vpravo a pokračovala dnešní zadní cestou dále odbočkou vlevo pak vyústila u č.p.35 (tzv. kulturáku). Většina domků v tzv. zadní ulici, stejně jako česká obecná škola byla vystavěna až po vzniku Československa ve dvacátých letech 20. století. Domy na dnešním začátku dolního Března byly vystavěny až po roce 1930. Česká obecná škola stávala na křižovatce silnic Praha-Chomutov a Březno-Malnice, vedle dnešní čerpací stanice Macháč. Výjezd od čerpací stanice je vlastně zbytek tehdejší komunikace do Března. Koncem osmdesátých let musela škola ustoupit výstavbě nové silnice Praha-Chomutov. Na této křižovatce, ale v protilehlém rohu stával též známý a mýty opředený menhir zvaný "Zakletá dívka". Než byl v roce 1986 převezen do neveřejné expozice žateckého muzea, ležel již asi třicet metrů od křižovatky směrem k Malnicům povalený ve strouze u silnice.
